Lektorský sbor
Sentický divadelní spolek funguje deset let. Prozatím jezdil na přehlídky divadla pro děti, několikrát se zúčastnil Na prknech ve Veverské Bitýšce. S inscenací nejnovější hry člena souboru Filipa Živného U nás v ZOO aneb Divadelní zvěřinec ve třinácti obrazech v režii kmenového režiséra souboru Antonína Kaly navštívili Sentičtí před dvěma lety KP Dospělí dětem v Havlíčkově Brodě a letos se odvážili do Boleradic. Šlo o jejich první účast na přehlídce směrem na KDP ve Vysokém nad Jizerou – a na soutěžní přehlídce pro dospělé vůbec.
U nás v ZOO je pokus o alegorii, v níž je Lev narozený v ZOO vržen proti své vůli do džungle, najde tam sám sebe, pochopí cenu svobody a vyvede zpoza mříží ZOO své zvířecí kamarády. Bohužel příběh hry se zpěvy je poněkud rozbíhavý, první tři čtvrtě hodina představení byla pouhou expozicí, v níž se představovala zvířata (v některých případech v chytré zkratce – viz Lev „v pyžamu“ Miloslava Dvořáka, Panda Markéty Nečasové, Lišák Jakuba Exlera, bipolární Medvěd autora Filipa Živného), ale vlastně se nic nestalo, jen se ilustrovala slova. V rámci debaty s lektorským sborem se mluvilo především o stavbě dramatu a o možnostech soustředěnější práce na dialozích a dějových linkách. Také o přesnějším diváckém zaměření – Sentičtí označují hru na jedné straně za absurdní komedii, na druhé straně ji chtějí hrát pro děti, ale značná část hlášek je určena spíše dospělým. Bylo konstatováno, že některé písňové texty kvalitativně převyšují samotný text hry (velmi dobře vyšel např. Lišákův přesvědčovací song nebo song Gepardů ve druhé polovině – ten mimo jiné kvůli Tomášem Koláčkem a Janem Červinkou dobře zvládnuté choreografické složce).
Představení U nás v ZOO Sentického divadelního spolku mělo své chyby – nicméně jak pravila jedna z divaček o přestávce: „Oni jsou takoví milí.“ Na diváky dýchala pozitivní energie, soubor působí sympaticky. A evidentně se chce zlepšovat. Nechť se jim v jejich divadelním konání daří.
