Milí hosté, diváci, kamarádi ze souborů, ať hrajících či pomáhajících s přehlídkou, vy všichni, promiňte mi ten výraz, „praštění kulisou“, děkuji vám z celé duše za báječných pět dní strávených ve zdejším divadle a okolí. Velmi děkuji Boleradicím, s necelou tisícovkou obyvatel, neboť jim patří v tom našem celostátním, amatérsko-divadelním rybníčku, jedno z předních míst. Souboru i obci. Ať vlastní divadelní tvorbou, tak i schopností perfektně zorganizovat slavnost nazývající se Mrštíkovo divadelní jaro. Kterým osobám moje díky patří? Výčet osob by byl dlouhý, tak aspoň za všechny Ivě Kahounové, ředitelce přehlídky. Ivo díky, a prosím vyřiď to všem.
Ale já jsem tu vlastně pracovně, a očekává se ode mě, abych nějak shrnul tu část přehlídky, které se odborně říká licencovaná regionální divadelní přehlídka s postupem na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou. Tak do toho.
Nejdříve statistika. Viděli jsme tu celkem šest soutěžních celovečerních představení a dvě produkce, které se schovaly pod obecný název hosté. Martin Písařík vyprávěl o divadle, dabingu a cestování, a Rádobydivadlo Klapý před chvíli skončilo své představení Jacobowski a Stjerbinski.
Prvním soutěžním souborem bylo Divadelní uskupení OchOTNICE z Otnice. Představili se s divadelní klasikou, Lucernou od Aloise Jiráska v úpravě Ivana Misaře a Miloslava Čížka. Otničtí však s úpravami nepřestali a příběh zasadili do obecních reálií a postavy hry přizpůsobili personálnímu složení souboru. Vznikla tak výpravná, pohádková, taneční a hudební komedie, kde je co poslouchat a na co se dívat. Je nutno dodat, že je obdivuhodné, co tato inscenace znamená nejen pro komunitu souboru, ale i komunitu Otnic.
Vostatkové sód aneb Po všem hovno, po včelách med je hra Vlastimila Pešky, kterou uvedlo Tylovo divadlo z Újezdu u Brna. Soubor vědom si kvalit předlohy využil múzičnosti svých herců a předvedl velkou hudební činohru s množstvím aktérů a hudebních čísel, doprovázených cimbálovou muzikou. Folklórní ráz inscenace, množství špílců a vtípků hodně rezonovalo s hledištěm a to tak, že všichni jsme odcházeli s pocitem dobré nálady.
Ochotnický spolek Koryčany nabídl žánr, který v posledních deseti letech důsledně pěstuje – tedy dobře napsanou situační komedii. Tentokrát zvolil populární kus 1 +1 = 3 Raye Cooneyho. Jedná se o dobře a logicky promyšlenou komedii, která nabízí výborně gradované situace pro osm herců ve skvěle definovaných rolích. Na boleradickou přehlídku přijeli koryčanští poprvé, a jejich inscenace ukázala, jak zrádný a těžký, může být žánr situační komedie. Ale žádný učený z nebe nepadá.
Ořechovské divadlo málokdy překvapí. Ať si zvolí jakékoli téma, jakýkoli materiál, obvykle vznikne něco zábavného, barevného, plné nápadů, hudebně invenčního – slovem múzického a zaslouženě divácky nadšeně přijímaného. Nebylo tomu nijak ani letos. Poprask na laguně od Carla Goldoniho byl v jejich podání skvělou divadelní zábavou. A za vším opět stál hudebník, výtvarník a režisér Vlastimil Peška.
Assousovy Švagřičky jsou u amatérských souborů vcelku oblíbené a na Mrštíkovo divadelní jaro je přivezlo Divadlo Vřesinských ochotníků. Se svižnou francouzskou konverzační komedií se vypořádali vcelku dobře, mají výborné herecké typy a dobré režijní vedení od Ondry Bendy. Až se podaří více slovem i jednáním zveřejňovat vnitřní pochody a postoje postav v příslušném žánru, jejich inscenace ještě víc zarezonuje v publiku.
Od Silvestra do Silvestra napsal Jakub Zindulka a inspiroval se řadou britských dramatiků komediálního žánrů. Ideově nenáročnou hru si zvolil soubor Amadis z Popůvek a předvedl v ní, jak skvostně si umí poradit s tímto žánrem. Čtveřice herců, dvě herečky a dva herci nám
slovem i jednáním, hodinu a půl stokrát polechtali bránicí tak, že na jejich výkony dlouho nezapomeneme.
Bylo to skvělé zakončení soutěžní části přehlídky, která sice přinesla dosti jednostranné žánrově dramaturgické zaměření na komedie, a nenáročné ideové poslání, zato v publiku bylo víceméně vyprodáno. Prostě se hrálo, co si publikum víceméně dneska přeje. A tak já už jen skromně dodávám, dejte publiku, co jeho jest, ale nezapomeňte, že je spousta jiných krásných žánrů a příběhů.
Děkuji za pozornost.
Jaroslav Kodeš
Hodnocení
